Narozena 1. května 1922 v Klecanech.
V letech 1933-41 navštěvovala osmileté Gymmnázium Charlotty G. Masarykové v Praze, v letech 1945-49, studovala obor čeština a ruština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (PhDr.). V letech 1948-52 byla zaměstnána jako redaktorka v nakladatelství Svět Sovětů v Praze a 1968-77 jako redaktorka časopisu ve Státním pedagogickém nakladatelství v Praze.
Intenzivní překladatelskou činnost doplňovala úvody a doslovy k jednotlivým publikacím, hojným publikováním článků v novinách a časopisech, přednáškami o ruské a estonské literatuře a ediční prací. Překládala především prózu z ruštiny a estonštiny, okrajově z němčiny a slovenštiny. Jádro jejího překladatelského díla tvoří překlady podstatné části díla ruských spisovatelů N. S. Leskova, jemuž se věnovala desítky let (1956-85), a Vsevoloda Ivanova, kterým se zabývala přes dvacet let (1957-79). Z estonských autorů věnovala největší pozornost klasikovi A. H. Tammsaarovi. Napsala Stručný přehled estonské literatury (Balt-east, 2003) a estonskou literaturu do Slovníku pobaltských spisovatelů (Libri, 2003, 2008). Roku 2004 obdržela od estonského prezidenta řád Maarjamaa Risti za tlumočení a šíření estonské literauty. V době nesvobody pod jejím jménem publikoval překladatel Vítězslav Kocourek.