Narozena 10. března 1923 v Praze, zemřela 22. května 2008. Manžel Věroslav Bergr byl výtvarníkem a ilustrátorem jejích děl.
Narozena 10.3.1923 v Praze, zemřela 22.5.2008. Knihovnice, překladatelka poezie z ruštiny, básnířka.
Vystudovala reálné gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze, poté studovala střední knihovnickou školu v Praze. Od letního semestru roku 1945 do roku 1949 studovala češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1990 získala titul PhDr.
Do literatury vstoupila roku 1945 vlastní básní vydanou v deníku Mladá fronta. Řadu básní publikovala v časopisech, sbornících a příležitostných tiscích, knižně vyšly básnické sbírky Duha zvířetníku (1975), Jedinému čtenáři (1990), Lette, ptačí noty (1990), Praha je pečet (1990), Slova noci (1996), Humor má černé dno (1996). Napsala několik divadelních her pro děti. Zpracovala a k vydání připravila monografii svého manžela Věroslav Bergr, malíř, grafik, sochař (1992) a publikaci Barvy, tvary, struktury (1996).
Jako literární publicistka se ve svých článcích, statích a studiích zaměřovala na ruské autory - M. J. Lermontova (Záhadný hrdina,1983, Provokatér svého vraha, 1991), A. S. Puškina (Puškin a carská cenzura jeho literatury faktu, 1987, Básníkova smrt, 1987, Víme o Puškinovi to hlavní?, 1989), N. A. Někrasova (N. A. Někrasov o starém Petrohradě, 1971, Slovo překladatelky, 1974, Budu věren pravdě, 1988) a S. Jesenina (Hra se smrtí, 1995, Velký známý neznámý, 1996), V. G. Korolenka - a z ukrajinské literatury na T. Ševčenka.
Zasvěcenými poznámkami a doslovy rovněž doplnila mnohé překlady své i svých kolegů. Účastnila se mnoha kolektivních publikací (Čítanka ruské literatury, 1983). Pro Československý a Český rozhlas připravila řadu literárních pásem. Překládala z ruštiny, ukrajinštiny, francouzštiny a němčiny, podle vlastního vyjádření se při práci opírala o konzultace s jazykovými poradci.
Většinu jejího překladatelského díla tvoří poezie 19. století. Stěžejní význam v něm zaujímá kniha Básně (1969), která obsahuje asi 28 000 veršů a zahrnuje celé básnické dílo N. A. Někrasova (s výjimkou poémy Současníci). Nesčetné množství přeložených básní ruských autorů vyšlo v časopisech a denním tisku. Kromě poezie překládala rovněž knížky pro děti. Intenzivně se věnovala překladům pro filmový a televizní dabing, přeložila např. text a básně pro dokumentární film o S. Jeseninovi.