Narozen 22. července 1914 v Praze, zemřel 17. března 1967 tamtéž.
V letech 1941-42 byl kulturním redaktorem Českého slova, poté redaktorem nakladatelství Českomoravský kompas. V letech 1947-51 byl redaktorem Lidových novin, do 1956 vykonával funkci tajemníka překladatelské sekce Svazu československých spisovatelů. Od 1956 se věnoval literární činnosti ve svobodném povolání.
Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Nohama v blátě (1936) a souborem krátkých lyrických povídek Vypravěč aneb 57 povídek pro všechny případy (1940), později psal romány (Rodina komediantů, 1943, Zbraně bezbranných, 1946, Zahradní ulice, 1950) a povídky (soubor Cestující se zavazadly, 1958) převážně psychologického ladění.
Spolupracoval s rozhlasem, napsal několik původních her, je autorem řady dramatizací a literárních pásem. Od sklonku 50. let se věnoval hlavně překladům, zaměřoval se na angloamerickou literaturu.
Z poezie dosáhly značného ohlasu překlady T. S. Eliota a L. Hughese, na mnoha výborech poezie se podílel i editorsky; často překládal i verše v prozaických dílech jiných překladatelů. Z prózy si vybíral především moderní angloamerickou románovou a povídkovou tvorbu (W. Faulkner, G. Greene). Na některých překladech spolupracoval se svou manželkou Libuší Bubeníkovou (1920-1994). Překladatelsky se účastnil i výborů poezie z dalších jazyků.