Narozen 24. července 1920 v Chomutičkách u Jičína, zemřel 15. září 2003 v Praze.
Po maturitě na učitelském ústavu v Jičíně v roce 1940 zastával rok učitelské místo v Chomuticích. V letech 1941-1945 pracoval jako lesní manipulant na různých místech Čech (v Nouzově u Unhoště, Rychnově nad Kněžnou, v Dražičkách u Tábora). V roce 1945 byl krátce redaktorem deníku Svobodné slovo, mezi lety 1945-1949 redaktorem nakladatelství Orbis. V letech 1949-1950 byl zaměstnán jako pomocný dělník v ČKD
V roce 1950 se vrátil k práci redaktora, vystřídal práci v nakladatelstvích Brázda (1950-1952), Naše vojsko (1952-1954) a Československý spisovatel (1954-1958). Tři roky (1959-1962) vedl propagaci Laterny magiky. Mezi lety 1962-1963 byl ve svobodném povolání. Roku 1963 se stal vedoucím literární redakce a zástupcem šéfredaktora revue Knižní kultura. Od roku 1965 se věnuje literatuře ve svobodném povolání.
Napsal řadu básnických sbírek (Vědro stříbra, 1940, Noclehy s klekánicí, 1942, Studené nebe, 1944, Matky, 1945, Úzké cesty, 1948, Soukromá galerie, 1965 a 1992, JOB-BOJ, 1968, Párkař, 1991 a 1997, Básně třásně Rohypnol, 1998), próz (Píseň mládí, 1991, Vínek vzpomínek, 1991), veršů pro děti (Do práce nám slunce svítí, 1944 a 1948, Vzdušné zámky, 1945, Snídaně v lese, 1948), pohádek a divadelních her pro děti (O kohoutkovi a slepičce, 1949, Kocourkov, 1959 a 1963, O podivuhodném životě mudrce Ezopa, 1960, O zatoulaném kotěti, 1962, Enšpígl, 1962, 1968 a 1992, Baron Prášil, 1965 a 1970, Paleček krále Jiřího, 1992).
Na původní i překladatelské tvorbě spolupracoval od konce 50. let s Bohumilou Grögerovou. Napsali několik knížek pro děti (O podivné záhadě na poštovním úřadě, 1962, Co se slovy všecko poví, 1964), avšak jejich stěžejními díly je konkrétní, vizuální a auditivní poezie (JOB-BOJ, 1968; antologie Experimentální poezie, 1967, a Vrh kostek, 1993) a experimentální próza (texty Preludium, Mlýn, Kolotoč v knize Trojcestí, 1991). Společným dílem jsou i vzpomínky Let let (1. díl 1993, 2. a 3. díl 1994).
V 70. a 80. letech, kdy nesměl publikovat, přispíval do zahraničních časopisů, pro zahraniční rozhlas napsal s B. Grögerovou experimentální hru Lunovis (1972) a doma svá díla vydával v samizdatu (prózy Píseň mládí, 1980 a 1986, Vínek vzpomínek, 1987 a 1989, Mlýn, 1981, Kolotoč, 1983, Preludium, 1985, Let let, 1987 a 1988). Jeho překlady vycházely pod vypůjčenými jmény nebo pod jménem jazykového spolupracovníka. Některé z jeho děl vyšly též v překladech (Kocourkov, Mlýn, Let let v němčině, Píseň mládí v němčině, francouzštině a angličtině). Překládal převážně z němčiny, trvalou pozornost věnoval Ch. Morgensternovi, H. Heissenbüttelovi a E. Jandlovi.