Narozen 1. října 1924 v Suchdole nad Lužnicí, zemřel 8. dubna 1990 v Praze.
Maturoval roku 1943.
Do konce války pracoval jako pomocný dělník ve Škodových závodech v Plzni.
Po válce vystudoval obor čeština - ruština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
1950 získal titul PhDr., 1955 získal vědeckou hodnost CSc. a 1962 vědeckou hodnost DrSc.
Od 1951 působil na Univerzitě Karlově jako vědecký aspirant.
1956 se stal docentem a 1964 byl jmenován profesorem ruské a sovětské literatury.
Roku 1970 byl nucen z univerzity odejít, od 1971 byl zaměstnán jako technický úředník, svému oboru se však věnoval i nadále.
V 70. a 80. letech publikoval své původní práce i překlady pod vypůjčenými jmény kolegů.
Překládal z ruštiny především odborné literárněvědné texty, dále díla s filmovou tematikou i beletrii.
Patřil mezi přední osobnosti české poválečné rusistiky.
Je autorem řady úvodních studií a doslovů, intenzivně se věnoval i činnosti kritické.
Spoluredigoval Slovník národů SSSR, připravil české vydání čtyřsvazkových Dějin ruské sovětské literatury (1965).
Svůj badatelský zájem soustředil na dějiny ruské literatury, jíž se zabýval jak po stránce literárněhistorické, tak po stránce teoretické.