Výbor přináší ukázky z italské lyriky z doby renesance, kdy se Itálie "povznesla k netušenému rozkvětu umění, který byl jakýmsi odleskem klasického starověku" (Engels). Překladatelé soustředili svůj zájem především na autory a tvorbu, jež nebyla dosud u nás překládána nebo kde staré překlady upadly v zapomenutí. Vedle nejvýznamnějších básníků - Danta, Petrarcy, Tassa, Ariosta, Michelangela, Boccaccia, Bruna - jsou hojným počtem ukázek zastoupeni i básníci u nás dosud většinou neznámí (Burchiello, Cecco, Berni, Gianni, Tansillo aj.), jejichž tvorba je však pro renesanční lyriku charakteristická. Tematika všech básní výboru - přes své bohatství a různorodost - má jeden společný rys: opravdovost citu a prožitku, zvláště citu milostného, a smysl pro pozemskou skutečnost.