Narozen 10. srpna 1900 v Benátkách nad Jizerou, zemřel 28. září 1983 v Praze.
Již v roce 1921 se stal členem Komunistické strany Československa, působil v řadě levicově orientovaných sdružení a přátelil se s čelnými představiteli literárního života (Bedřich Václavek, Jindřich Hořejší, Jiří Wolker, Jaroslav Seifert, Karel Schulz, Artuš Černík, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl aj.). Od 30. let se zúčastňoval činnosti Umělecké besedy (1942 se stal členem jejího výboru). 1940 byl zatčen gestapem a vězněn v Praze na Pankráci, v Terezíně, Mnichově a Drážďanech, po propuštění 1941 se vrátil k povolání bankovního úředníka a 1942 začal pracovat jako redaktor v nakladatelství Josef Lukasík.
Od 1957 se věnoval literární a překladatelské činnosti ve svobodném povolání. Jeho literární tvorba obsahuje experimentální povídky (soubory Pátá symfonie, 1943, Světlo v zámku, 1945), historické prózy (romány Ryňk světa, 1946, Písař u Svatého Víta, 1946, povídky Dýka na kříži, 1947, Rastislavův meč, 1967, Zlatý kůň, 1969, Králův houslista, 1977, Husitská balada, 1978, soubor Pražská zastaveníčka, 1982) i prózy inspirované rodným krajem (povídkové soubory Hudba Jizery, 1955, Modré a bílé dny, 1959), cestopisy (Londýnský kaleidoskop, 1961), vzpomínky (Nahý svět, 1971) a prózy pro mládež (Sklářská bouře 1890, 1953, Barvy století, 1956, Bílé zlato, 1956).
Překládal z angličtiny, především poezii a drama, část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945. Jeho prvním knižním překladem byla na sklonku 20. let široce pojatá antologie Američtí básníci, jejíž první i pozdější rozšířené poválečné vydání výrazně ovlivnily českou poezii. Podobný vliv měla jeho antologie současných černošských amerických básníků Litanie z Atlanty. Jeho překlady poezie byly zařazovány do mnoha výborů a antologií.