Narozen 6. října 1922 v Brandýse nad Labem, zemřel 6. února 1997 v Praze.
Vlastním jménem Karel Hell. Po maturitě (1941) na obchodní akademii v Praze-Smíchově pracoval krátce jako účetní a korespondent, od 1942 byl totálně nasazen v Berlíně. 1945 se stal kulturním referentem Ústředního výboru Svazu české mládeže, od 1946 pracoval v redakci Rudého práva, 1959-64 byl funkcionářem Svazu československých spisovatelů, 1965 vrátil do Rudého práva. 1967-68 byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta a od 1970 ředitelem nakladatelství Československý spisovatel, 1982-87 předsedou Svazu českých spisovatelů.
Autor básnických sbírek (Křesadlo, 1946; Přes práh, 1948; Máj země, 1950; A cokoli se stane..., 1957; Ranní vlak naděje, 1958; Zdravím vás, okna, 1962; Posel přichází pěšky, 1968; Čtyři básně o smrti a Strom, 1969; Co si beru na cestu, 1975; Oheň spěchá, 1979; Bermudský trojúhelník, 1982; Má Vysočina, 1987; Havran nepřilétá s květinou, 1988), v periodickém tisku publikoval kromě veršů také recenze, kritiky, polemické články a kulturní či politické komentáře, zejména v deníku Rudé právo a v časopisech Tvorba, Svět v obrazech, Plamen, Literární noviny, Literární měsíčník, Lidová kultura, Květy, Kmen. Překládal poezii ze slovenštiny, za jazykové spolupráce i z dalších jazyků (angličtiny, bulharštiny, ruštiny, ukrajinštiny).