Narozen 18. ledna 1922 v Hořanech u Mostu.
V 70. a 80. letech mu byla znemožněna publikační činnost, od 1972 do odchodu do důchodu 1982 pracoval jako čistič výloh. Od prosince 1989 byl krátce místopředsedou a do 1994 předsedou Obce českých spisovatelů (do 1994). Přispíval do časopisů, které redigoval, i do dalších periodik. V 70. a 80. letech publikoval v zahraničních časopisech např. ve Svědectví (Paříž) a v samizdatu (Lidové noviny, Obsah, Kritický sborník), podílel se na samizdatové edici Petlice.
Podílel se na vzniku literárně historických prací Nástin dějin české literatury 1 (1951), Nástin dějin české literatury od počátku obrození až do současnosti (1952) a Český Parnas. Vrcholy literatury 1970-1990 (1993). Autor monografie Karel Nový, náčrt života a díla (1960) a velkého množství literárních kritik, teoretických statí a úvah o literatuře, shrnutých ve výborech Obléhání Tróje (texty z let 1958- 68; 1969), Cesty a rozcestí (texty z let 1982-87; London 1988), Průhledy do české prózy (texty z let 1982-89; 1990), O Josefu Škvoreckém (recenze, 1993). Věnoval se v nich samizdatové, exilové i oficiální literární produkci, zejména nově vznikající próze se soudobou tematikou. Překládal z ruštiny, v 70. a 80. letech pod vypůjčenými jmény. Zaměřoval se hlavně na prózu.