Narozen 3. ledna 1911 v Praze, zemřel 6. března 1970 tamtéž.
Roku 1936 ukončil studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1938-39 vyučoval na reálném gymnáziu, 1943-45 byl vězněn v koncentračním táboře, po 1945 působil ve státní správě v oblasti kultury. 1953 se stal vedoucím literárně-dramatického vysílání Československého rozhlasu v Praze, 1957 přešel do Československé televize Praha, kde zastával funkci náměstka ústředního ředitele pro program. Od 1963 vedl (jako docent) katedru filmové a televizní vědy na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze. Napsal řadu odborných prací - statí a úvah - o televizní tvorbě (Televize včera, dnes a zítra, 1964). Překladatelské práci se začal věnovat za války, kdy své překlady vydával pod pseudonymy Petr Bláha a V. F. Bláha. Jeho životním překladatelským dílem jsou převody děl L. Feuchtwangera a S. Zweiga. Systematickou pozornost věnoval i klasickým představitelům německé literatury (J. W. Goethe, F. Schiller, Novalis).