Narozen 28. července 1912, zemřel 23. května 1992 v Olomouci.
Po absolvování arcibiskuspkého gymnázia v Kroměříži působil jako učitel na základních školách. Potom vystudoval estetiku u profesora Bohumila Markalouse na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, na katředře estetiky zůstal po skončení studia jako asistent, po zrušení katedry byl převeden na katedru jazyků.
Na přelomu 50. a 60. let byl nucen univerzitu opustit. Pracoval zpočátku manuálně (v železárnách) a přitom se snažil překládat, později se stal překladatelem ve svobodném povolání. Přispěla k tomu především skutečnost, že zvládl litevštinu a lotyštinu a překládal ve velké míře z těchto jazyků.
Po roce 1989 se vrátil na Univerzitu Palackého a stal se vedoucím nově zřizovaného překladatelského střediska. V oboru estetiky se zabýval hlavně otázkou humoru. Překládal též z latiny a řádkové překlady i ze starověké řečtiny. Překládal od přelomu 40. a 50. let až do sklonku svého života. Překladatelské dílo zahrnuje především romány, novely, povídky a memoárovou literaturu