Narozen 1. dubna 1935 v Poříčí nad Sázavou.
Dramatik, překlady z angličtiny a ruštiny.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Benešově v roce 1950 pracoval v Praze jako knihovník a archivář, pak se věnoval divadlu. Do roku 1956 působil jako lektor u E. F. Buriana, přitom studoval mezi lety 1954-1959 divadelní vědu a dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, od ukončení studia byl ve svobodném povolání. V roce 1965 byl spoluzakladatelem a do roku 1972 lektorem, režisérem a spolutvůrcem uměleckého programu Divadla Za branou. Mezi lety 1974-1975 pracoval jako korektor v nakladatelství Vyšehrad. Roku 1977 byl na půl úvazku provozním pracovníkem v Lyře Pragensis, potom byl krátce zaměstnán jako dělník u stavebního podniku, odkud odešel do invalidního důchodu.
Po celá 70. léta a většinu 80. let nesměl působit v divadle a jeho hry se nemohly objevit na repertoáru ani vycházet knižně. Část Topolova dramatického díla tak vznikala bez přímého kontaktu s publikem, texty her otiskoval v samizdatu. Premiér a oficiálního vydání se díla dočkala převážně až v 90. letech. V 50. a 60. letech napsal veršovanou tragédii s historickým námětem Půlnoční vítr (1955), hry ze současnosti s etickou problematikou Jejich den (1959), Konec masopustu (1963) či Kočka na kolejích (1965), aktovky Slavík k večeři (1967) a Hodina lásky (1968). Hra Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje se už roku 1972 premiéry nedočkala (1976 vyšla v samizdatu, 1991 oficiálně, 1994 premiéra).
Od roku 1989 se Topol vrátil na česká jeviště hrami Hlasy ptáků (1989), Sbohem, Sokrate! (samizdat 1977, premiéra 1991) a monodramatem Stěhování duší (1990). Je rovněž autorem adaptací a úprav divadelních her Klicperových či Tylových. Překládal divadelní hry z angličtiny a ruštiny.