Narozena 3. listopadu 1930 v Praze.
Maturovala 1949 na Reálném gymnáziu Ch. Masarykové v Praze, jazykové vzdělání získala na Jazykové škole v Praze, složila státní zkoušky z angličtiny, francouzštiny a ruštiny.
1949 se stala redaktorkou Československého rozhlasu Praha. Jako zahraniční zpravodajka, specializovaná na problematiku tzv. třetího světa, navštívila od 1959 na kratší či delší dobu většinu afrických států a zemí Středního východu. Vydala několik souborů reportáží (Africké perokresby, 1960, Afrika rok jedna, 1963, Prostor pro naději, 1967, Bouře nad rovníkem, 1967). Po nuceném odchodu z Československého rozhlasu (1970) byla krátce zaměstnána jako asistenka v Náprstkově muzeu. S manželem, etnologem Erichem Heroldem (1928-1988) připravila antologii afrického kmenového orálního umění Africké lásky, africká manželství v životě a v zrcadle afrického umění (1994). Po 1990 se vrátila k rozhlasové publicistice jako externí spolupracovnice Československého a Českého rozhlasu.
Překládá beletrii z angličtiny a francouzštiny. V 70. a 80. letech, kdy nesměla publikovat, vydávala své překlady pod vypůjčenými jmény (Libuše Boháčková, Věra Bystřická, Zlata Černá, Josef Kandert, Hana Knížková, Greta Mašková, Eva Musilová, Dušan Zbavitel).