Narozena 31. prosince 1908 v Rostově na Donu (Rusko), zemřela 27. dubna 1989 v Praze.
Roku 1932 absolvovala obor český jazyk-francouzština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; 1934 získala titul PhDr. v oboru slovanských literatur. Po promoci vyučovala francouzštinu na středních školách a věnovala se ruské literatuře, zejména poezii. Po roce 1945 se začala zajímat o čínštinu, jejíž kurzy navštěvovala v Orientálním ústavu i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak 1952 začala jako externistka přednášet čínskou gramatiku. Roku 1953 nastoupila do Orientálního ústavu Československé akademie věd. 1956-57 byla na základě meziakademické dohody vyslána do Pekingu studovat teorii gramatiky čínštiny. 1960 obhájila kandidátskou dizertaci. Podílela se na zpracování mluvnických výkladů v učebnici Úvod do hovorové čínštiny a byla členkou redakční rady devítidílného Česko-čínského slovníku. Psala i populární stati o současné Číně, zejména pro časopis Nový Orient, překládala a recenzovala, věnovala se přednáškové činnosti. V práci pokračovala i po odchodu do důchodu počátkem 70. let.