Narozen 2. ledna 1926 v Praze, zemřel 23. června 1990 tamtéž.
Po maturitě (1945) na gymnáziu v Praze studoval 1945-50 anglistiku, bohemistiku a srovnávácí literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; 1950 získal titul PhDr.
Krátce působil jako středoškolský pedagog na gymnáziu v České Lípě, několik let byl zaměstnán ve Státním ústavu důchodového zabezpečení, 1960 byl zástupcem Československa v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě. Absolvoval roční stipendijní pobyt v Cambridgi. Od 1970 se věnoval především literární činnosti. Od 1983 působil jako pedagog na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde se 1990 významnou měrou podílel na nové koncepci školy. 1987 se stal dramaturgem Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Zemřel na následky autonehody.
V literárněvědné práci se zaměřil hlavně na středověkou a renesanční literaturu. Na hranici mezi vědou a literaturou faktu stojí knižní studie Shakespearův svět (1979), Život a smrt renesančního kavalíra (1988), Shakespeare a dobrá královna Anna (1989). Byl také spoluautorem a hlavním redaktorem třísvazkového reprezentativního díla Alžbětinské divadlo I-III (1978-85). Napsal řadu doslovů k překladům z anglosaské literatury. V překladatelské činnosti se soustředil na pozdně středověkou a renesanční anglickou literaturu, především na drama a z něj pak zejména na tvorbu W. Shakespeara. Kromě toho překládal i moderní anglosaské drama i poezii.