Narozen 18. září 1929 v Praze.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze v roce 1948 studoval v letech 1948-1952 literární vědu a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde roku 1953 získal titul PhDr. a roku 1959 vědeckou hodnost CSc. V roce 1952 nastoupil do Památníku národního písemnictví v Praze, roku 1953 přešel jako vědecký aspirant do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd, kde pak působil jako vědecký pracovník až do odchodu do důchodu v roce 1991. Zaměřoval se na starší českou literaturu, především na 16. století (monografie Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, 1960), věnoval se rovněž editorské práci (např. výbor z Kroniky české V. Hájka z Libočan, 1981, Labyrint světa a ráj srdce J. A. Komenského, 1984).
Od poloviny 50. let publikoval v domácích odborných časopisech (Česká literatura, Listy filologické, Literární noviny, Slavia) a sbornících (Folia historica Bohemica, Literární archiv, Strahovská knihovna, Studia Comeniana et historica), méně v zahraničním tisku (Itálie, Maďarsko, Polsko, Spolková republika Německo, Rakousko). Od poloviny 70. let do sklonku 80. let vyvíjel vědecké aktivity i mimo oficiální sféru (diskusní kroužky, pořádání vědeckých sborníků). Překládal z ruštiny díla ruských literárních vědců a historiků. Pod jeho jménem publikoval svůj překlad Jan Kopecký.