Narozen 22. října 1905 ve Velkém Újezdě u Olomouce. Zemřel 10. září 1983 v Tanvaldu.
Vyučoval na obecných a měšťanských školách, v letech 1936-45 v Praze. Od roku 1934 byl členem literární skupiny Blok, kde se seznámil např. s Bedřichem Václavkem.
Během druhé světové války se rozešel s křesťanstvím, roku 1945 vstoupil do komunistické strany a získal zaměstnání na ministerstvu informací a osvěty; kde byl referentem odboru pro kulturní styky se zahraničím, později působil jako kulturní přidělenec ve Varšavě (1948-53) a v Sofii (1959-62).
V letech 1954-58 redigoval literární měsíčník Nový život. V období 1963-64 byl pracovníkem Památníku národního písemnictví v Praze.
Rozsáhlou básnickou tvorbu 30. let charakterizuje oscilace mezi náboženskou a sociální vírou a vztah k rodné zemi (sbírky Vichřice, 1932, Slunovrat, 1933, Oheň a meč, 1934, Vedro na paletě, 1935, Mateřské znamení, 1939, Věneček rozmarýny, 1943, Vzdechy trávy, 1944, Slova lásky, 1953, Hojivá zřídla, 1957, Zelená hudba léta, 1958, Tichý oceán, 1968, Mateřština, 1978, Bílá holubice, 1978, Balzamína, 1982, Nesmrtelný život, 1984).
Psal i verše pro děti (sbírky Medová studánka, 1948, Pod oblohou radovánek, 1960, Rosa, rosa, rosička, 1972, Zlatý proutek, 1983, leporela Říkadla, 1966, Všemi hlasy, 1982).
Přispíval rovněž do řady periodik (Lumír, Moderní revue, Čin, Kultura doby, Rozhledy, České slovo, Národní práce, Čteme, Rudé právo, Tvorba, Kritický měsíčník, Nový život, Literární měsíčník).
V překladatelské činnosti se zaměřoval hlavně na poezii, kterou tlumočil z ruštiny, polštiny a zejména ze španělštiny. Podílel se rovněž na sestavení a redigování výborů Španělsko v nás (1937) a Španělsku (1937).