Narozen 18. ledna 1887 v Praze, zemřel 21. června 1955 tamtéž.
Jeho studia klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přerušila 1. světová válka, kterou prožil na srbské frontě a v zajetí. Po válce studia dokončil u M. Murka jako mimořádný posluchač jihoslovanské filologie, a to roku 1928. V letech 1926-1940 působil na univerzitě v Bělehradě jako lektor české řeči a literatury, od roku 1945 byl lektorem srbochorvátského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mezi lety 1936-1938 spoluredigoval Jihoslovanskou knihovnu nakladatelství L. Mazáč. V časopisech a sbornících uveřejnil řadu studií týkajících se především teoretických i praktických otázek překladu.