Narozena 10. března 1928 v Brně, zemřela v listopadu 2003.
V letech 1954-60 působila jako odborná asistentka na katedře Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializovala se na tradiční divadlo v Číně a po studijním pobytu v Čínské lidové republice také na divadelní kultury regionů, zvláště S'-Čchuanu.
Později z politických důvodů přešla na katedru divadelní a filmové vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde se začala zajímat i o divadelní kulturu Japonska, později také Indie. 1964 získala vědeckou hodnost CSc.
V 60. letech dokončila překlad rozsáhlého dramatu z konce 17. století (šlo o první převod z čínštiny do evropského jazyka) a jeho strukturální analýzu v komparaci s jinými díly téže formy, Čchun-Čchi doby Mingů. Tuto práci (Vějíř s broskvovými květy - Kapitoly ke studiu mingského dramatu) obhájila jako habilitační (1969), avšak k jmenování docentkou došlo až 1990.
Roku 1985 byla penzionována. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy se vrátila na částečný úvazek ve školním roce 1992-93, v následujících letech občas externě vyučuje na Divadelní fakultě Akademie múzických umění a na filozofických fakultách Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity v Brně.
Zasloužila se o vydání prvních překladů deseti tradičních her z čínského originálu, připravila vědecké studie o dramatu doby Mingů, o čínském regionálním divadle, sémiotické rozbory hereckého umění v Číně a Japonsku.