Narozen 5. června 1931 v Javornici (u Rychnova nad Kněžnou), zemřel 25. července 1995 v Praze. PhDr., učitel, zabýval se otázkami jazykové kultury, básník, publicista, knihy pro děti, publikoval též pod jménem Miloš Nesvadba.
Maturoval 1950 na reálném gymnáziu v Jaroměři, 1953 absolvoval studium češtiny a ruštiny na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, 1953-59 studoval dálkově bohemistiku na Fakultě společenských věd Vysoké školy pedagogické v Praze; 1969 získal titul PhDr. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Při studiu 1953-55 učil na odborných školách v Teplicích a Liberci, 1955-57 na polygrafickém učilišti, 1959-61 byl lektorem na katedře jazyků Vysoké školy strojní v Liberci, 1961-65 odborným asistentem na katedře českého jazyka Pedagogické fakulty v Liberci. 1965-70 byl ředitelem Severočeského nakladatelství v Liberci. V 70. a 80. letech neměl stálé zaměstnání, soukromě vyučoval cizí jazyky, působil v dramatickém souboru, byl houslistou lázeňského orchestru, učil na Lidové škole umění v České Lípě, byl hlasovým poradcem hlasatelů v Československé televizi. 1990 se stal ředitelem nakladatelství Libereckých tiskáren (LIT), 1991 odborným asistentem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a 1992 šéfredaktorem Redakčního servisu.
Zabýval se problematikou jazykové kultury, jazykové komiky a spisovné výslovnosti (studie Repetitorium jazykové komiky, 1984, Kapitoly o popisu, 1988), své práce publikoval v odborném tisku i v denících a časopisech.
Těžiskem jeho beletrie je tvorba pro děti. Psal původní pohádkové příběhy (Tunelácká pohádka, 1968), loutkové hry (Poklad baby Mračenice, premiéra 1965, Skákavá princezna, premiéra 1965, O zlém havranovi, premiéra 1971), kniha Hrdinové z pohádek (1969) se stala podkladem pro stejnojmenný televizní seriál. Do 1970 a znovu od 1989 připravoval dětské a literární pořady pro Československý, respektive Český rozhlas.
V 70. a 80. letech, kdy nesměl publikovat, vycházely jeho práce pod cizími jmény, knížkám pro nejmenší děti propůjčil jméno ilustrátor Miloš Nesvadba.
Překladatelská činnost má obdobné zaměření jako původní umělecká tvorba, je z větší části zaměřena na dětského čtenáře.