Narozena 25. února 1948 v Praze.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studovala obor ruština a čeština, ve školním roce 1969-70 vystudovala Alliance Francaise v Paříži a získala zde diplom. Po návratu do Prahy složila státní zkoušku z francouzštiny a rozšířila o ni studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvovala 1972, titul PhDr. získala 1977. Spolu se studiem dalších jazyků (angličtina, němčina, maďarština, bulharština) rozšířila svůj zájem rovněž na teorii a praxi uměleckého překladu a 1978-82 postgraduálně vystudovala obor umělecké kritiky na katedře estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Po krátkém pedagogickém působení na střední škole v Říčanech a na základní škole v Poříčí nad Sázavou pracovala do 1987 jako redaktorka v Lidovém nakladatelství a 1988-90 v týdeníku Kmen. 1990 se stala redaktorkou česko-slovenské mutace revue Lettre Internationale, založené A. J. Liehmem v Paříži. Absolvovala stáž na novinářské škole v Paříži a v deníku Le Monde. Krátce působila na pražské koleji Středoevropské univerzity George Sorose, 1995-99 v České televizi (dramaturgyně Ředitelství programu, projektová manažerka). Od 1999 pracovala jako koordinátorka programu a informací a tisková mluvčí Českého výboru UNICEF. Od 2001 je vedoucí samostatného oddělení pro styk s veřejností a tiskovou mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Po celou dobu svých rozmanitých profesních činností zároveň publikuje překlady ruské a francouzské umělecké prózy, poezie, dětských knih a titulů společenskovědních a literárněvědných. Z ruské literatury poststalinského období ji zaujali především rusky píšící autoři neruské provenience (čuvašský básník G. Ajgi, kyrgyzský prozaik Č. Ajtmatov, Kazach S. Sanbajev, v Lotyšsku žijící M. Kostěněcká), zabývala se literaturami národů Sibiře. Z francouzštiny přeložila např. F. Saganové Hedvábné pouto, C. Lévi-Strausse Příběh Rysa, poezii J.-C. Vallottona, Patricka Guyona. Řada překladů vyšla v periodikách Světová literatura, Tvar, Lettre Internationale, Trans, např. filozofické eseje T. Todorova. Francouzsky vyšla v revue Textuerre její lyrická próza Sen o životě (1992). Na některých překladech s ní spolupracoval manžel Jaroslav Tichý.