Narozen 1. března 1923 v Lesním Jakubově, zemřel 30. května 2003 v Brně.
Maturoval 1942 na klasickém gymnáziu v Brně, do konce války pracoval jako zemědělský a lesní dělník, 1945-49 vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. 1949 začal vyučovat na Státní dopravní škole ve Valticích, 1949-52 byl vězněn za údajný pokus o napomožení k ilegálnímu odchodu za hranice. Po propuštění absolvoval do 1954 vojenskou službu u Pomocného technického praporu. Od 1955 byl zaměstnán jako soustružník ZKL Brno-Líšeň. Od 1968 do odchodu do důchodu 1983 pracoval jako redaktor v nakladatelství Blok v Brně.
Autor básnických sbírek (Žernov, 1948 zničena, 1998, Jitřenka v uchu jehly, 1966, Okov, 1969, Duhové kameny, 1976, Strnadi nad sněhem, 1982, Země tvých dlaní, 1986, Tváří v tvář, 1992, Křížová cesta, 1995), autobiograficky laděných lyrizovaných próz (Eliášovo světlo, 1971, Dům u jitřního proutí, 1983) a próz pro mládež (Katka má starosti, 1976, Starosti s Katkou, 1982).
V překladatelské činnosti se zaměřoval jednak na poezii německých a rakouských autorů, jednak na lužickosrbskou literaturu (poezii i prózu), z níž připravil několik významných antologií. Jako editor připravil výbor z překladů O. F. Bablera ze světové poezie Lyrické konfrontace (1986). V době nesvobody propůjčil své jménu Ludvíku Kunderovi a Janu Skácelovi.