Narozen 25. ledna 1885 v Černožicích, zemřel 2. července 1957 v Praze.
Po studiích moderní filologie na Karlově a německé univerzitě v Praze a Filozofické fakultě univerzity v Berlíně vyučoval od 1909 na Českoslovanské obchodní akademii v Praze, od 1912 byl dopisovatelem španělského tisku o slovanské problematice. Začátek první světové války ho zastihl ve Španělsku. Usadil se jako učitel řečí a hudby v Barceloně, později si tam otevřel obchodní a jazykovou školu spojenou s technickou a literární překladatelskou kanceláří.
Po absolvování barcelonské konzervatoře působil několik let jako hudebník v barcelonských divadlech a orchestrech a překládal ze skandinávské, slovanské a české literatury (S. Čech, K. J. Erben, I. Hermann, A. Jirásek, J. S. Machar, B. Němcová, J. Neruda, K. Sabina, K. Světlá, J. Vrchlický, J. Zeyer a další) do španělštiny, Babičku B. Němcové přeložil do katalánštiny (L'àvia; Barcelona, Editorial Catalana, 1924). Jeho katalánské překlady ruských autorů, např. A. S. Puškina, se vydávají prakticky dodnes (např. Novelles i contes, Barcelona, Edicions 62 1981; Dubrovski, Barcelona, Pòrtic 1988).
Od roku 1921 přednášel srovnávací mluvnici slovanských jazyků a dějiny slovanských literatur na univerzitě v Barceloně, spolupracoval s Enciclopedia Espasa a překládal libreta českých a ruských oper a odborné práce do španělštiny. V roce 1926 se vrátil do vlasti, do roku 1948 vyučoval na Českoslovanské obchodní akademii v Praze, v letech 1927-39 a 1945-48 byl prvním lektorem katalánského jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v posledních letech před smrtí vyučoval španělštinu a portugalštinu v Československé obchodní komoře.
Roku 1932 byl zvolen dopisujícím členem Španělské královské akademie jazyka, později dopisujícím členem argentinské Akademie v Buenos Aires a baskické v Bilbau.
Jeho hlavním lexikografickým dílem je Diccionario general y técnico de las lenguas española y alemana, vydaný 1924 v nakladatelství B. Tauchnitz v Lipsku, a po dobrozdání madridské Akademie jako proslulý Wörterbuch der spanisches und deutschen Sprache I. (1932), k němuž roku 1937 profesor Hamburské univerzity a ředitel tamního Iberoamerikanistického institutu Rudolf Grossmann připravil německo-španělský protějšek. Kromě toho vydal roku 1929 v Barceloně španělsko-anglický a anglicko-španělský příruční slovník, v Čechách u Kvasničky a Hampla Španělsko-český a česko-španělský slovník, nedokončen zůstal Česko-rusko-španělsko-francouzsko-německo-anglický slovník o 12 000 heslech, navazující na Pětijazyčný slovník obchodní korespondence, který vydal 1936 u O. Petra v Praze.
Je autorem knih Checoeslovaquia (s předmluvou Karla Čapka, Praha, Orbis 1932; Madrid 1933) a Čech ve Španělsku a Španělské Americe (1937), hesel o katalánském jazyce a literatuře v Dodatcích k Ottovu slovníku naučnému a dalších děl.