Narozena 13. července 1930 v Turnově. Dcera spisovatele Františka Křeliny, manželka hungarologa a překladatele Richarda Pražáka (*1931), matka překladatelky Markéty Hejkalové (*1960).
Překládat začala brzy po absolvování vysoké školy a intenzivně se překladatelské činnosti věnovala do poloviny 70. let. Překládala z ukrajinštiny a ruštiny, s manželem spolupracovala na několika maďarských prózách. Kromě v bibliografii uvedených titulů (umělecky nejzávažnější byla díla Olese Hončara) se překladatelsky podílela na antologii Ukrajinské povídky (1956). Na základě ukrajinské lidové pohádky napsala loutkovou hru Kozák Mamariha (premiéra v divadle Radost v Brně, 1977). Je autorkou rozhlasové hry Ohromná příležitost (1978). Povídkami a recenzemi přispívala v 60. letech do Mladé fronty, 1972-90 do týdeníku Československý rozhlas a po 1989 do časopisu pro děti Zvonky. V roce 1967 začala psát původní prozaická díla a stala se spisovatelkou pro děti a mládež: prózy Dárek pro Moniku (1970, 2. vyd. 1984, 3. vyd. 2000; ukrajinsky 1989, maďarsky 1998), Karolinka (1973), Výsostné území (1976, 2. vyd. 1989), Výprava za parádou (1978), Případ Petr (1980), Návrat z vánočních prázdnin (1983, 2. vyd. 1998), Výhra (1984), Letadlo a desetikoruna (1986), Pojedeme do rozhlasu (1989). V tisku je memoárový román pro dospělé Nadějí tu žijem o 50. letech v Československu.