Stanislav Neumann (* 1927, † 1970)

Narozen 17. října 1927 v Praze, zemřel 18. září 1970.

Životopisné údaje

Studium

1946: maturita na Akademickém gymnáziu v Praze
do 1947: studium v Paříži na Sorbonně
1949-1951: dálkové studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (nedokončil)

Povolání

překladatel, nakladatelský redaktor, politický a kulturní publicista, básník

Zaměstnání

do 1948: zaměstnán v aparátu Ústředního výboru Svazu české mládeže
1949-1951: šéfredaktor Státního nakladatelství dětské knihy
1951-1955: zaměstnán v redakci Československého vojáka
1955-1958: funkcionář Československého svazu mládeže
1958-1963: vedoucí redaktor časopisu Práce mladých v nakladatelství Mladá fronta
1963-1967: druhý tajemník velvyslanectví ve Varšavě
1967-1969: první tajemník velvyslanectví ve Varšavě

Profesní životopis

Na jaře 1945 byl vězněn. Do roku 1948 pracoval v aparátu Ústředního výboru Svazu české mládeže. V letech 1949-51 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy; přitom studoval dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, studia ovšem nedokončil. V období 1951-55 působil v redakci Československého vojáka, v letech 1955-58 byl funkcionářem Československého svazu mládeže, poté (1958-63) vedoucím redaktorem časopisu Práce mladých v nakladatelství Mladá fronta.

V roce 1963 vstoupil do diplomatických služeb, po krátkém působení na ministerstvu zahraničí byl roku 1963 jmenován druhým a v roce 1967 prvním tajemníkem velvyslanectví ve Varšavě. Po dvou letech byl vrácen do Prahy.

V roce 1970 se léčil na psychiatrii a záhy na to spáchal sebevraždu.

Autor dobově optimistických veršů (Sto deset procent štěstí, 1947, Píseň o Stalinu, 1949, Píseň o lásce a nenávisti, 1952), později knih reportáží (Festivalová setkání, 1959, Neexotická Kuba, 1961). Překládal z ruštiny, okrajově z polštiny.