Narozen 8. ledna 1926 v Jaroměři.
Narozen 8. 1. 1926 v Jaroměři. PhDr., CSc., filosof a kulturní historik. Editor filozofických spisů, překladatel z němčiny, méně z angličtiny.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Jaroměři studoval, v letech 1945-50, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a sociologii, souběžně absolvoval dvouletý vysokoškolský kurz knihovnictví.
V letech 1949-50 působil jako asistent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1950 získal titul PhDr. a v roce 1965 vědeckou hodnost CSc. Od roku 1952 vedl Okresní knihovnu v Jaroměři. Od roku 1957 byl odborným pracovníkem a od roku 1958 ředitelem Krajského vlastivědného muzea v Hradci Králové. Roku 1960 nastoupil do Literárního archivu Národního muzea, kde působil i po jeho převedení (1964) pod Památník národního písemnictví až do odchodu do důchodu 1986. Působil zde jako vedoucí archivu (1962-73), vědecký pracovník (1973-80) a jako vedoucí Strahovské knihovny (od 1980).
Zabývá se především dějinami české filozofie a kultury 19. století (knihy Ignác Jan Hanuš, 1971; Bernard Bolzano, 1978; studie o J. Jungmannovi, K. H. Máchovi, F. T. Bratrankovi a J. E. Purkyně), zvláštní pozornost věnuje i problematice česko-německých vztahů (spoluautor příručky o německy psané literatuře v českých zemích Co v učebnicích chybělo, 1991). Své studie publikoval v domácích i zahraničních sbornících a odborných periodikách, napsal řady medailonů a doslovů k vydáním filozofických spisů.
Překládá z němčiny, méně z angličtiny, filozofická díla, hlavně práce B. Bolzana (je spolueditorem Bolzanových sebraných spisů vydávaných v Německu), F. T. Bratranka a M. Schelera. Některé překlady publikoval pod vypůjčeným jménem. Většinu výborů z filozofických děl zpracoval i po stránce ediční.