Zdeněk Lorenc (* 1919, † 1999)
Narozen 12. února 1919 v Praze. Zemřel 14. října 1999.
Životopisné údaje
Studium
- reálné gymnázim v Praze-Libni (maturita 1938)
- studium češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (studia
nedokončil)
Povolání
- básník, prozaik, publicista, výtvarný kritik, překladatel z francouzštiny, španělštiny
a angličtiny
Zaměstnání
- 1939-45: účetní v nakladatelství Melantrich
- 1947-51: tajemník publikační komise ministerstva informací a osvěty
- od roku 1952: pracoval v dělnických profesích (soustružník, do 1959 nesměl publikovat)
- od roku 1965: věnoval se literární a překladatelské činnosti ve svobodném povolání
- 1971-81: železář a svářeč
- 1981-85: vrátný (již v důchodu)
- po roce 1990: otiskuje své texty zejména v Tvaru a Ateliéru
Profesní životopis
Jako básník měl blízko k mladosurrealistické Skupině Ra - sbírky Vodnář v Blížencích
(1946), Plavba (1947), výborem veršů z let 1948-63 je sbírka Za zády (1967). Od konce
50. let se obrátil více k próze, po starší trojici novel Kardinálská vesnice (1947)
vydal romány Virakoča (1959), Hodina pětadvacátá (1965) a Víno mrtvého muže (1969)
a experimentální prózu Dutá lampa (1967). Překládal z francouzštiny a španělštiny,
v překladech francouzské literatury se soustředil především na poezii a básnické texty
20. století.
Překlady
Antologie