Narozen 25. února 1929 ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Po ukončení studií (1955) působil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jako vědecký aspirant. Od roku 1960 byl vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu, od roku 1964 vědeckým pracovníkem brněnské odbočky Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Od roku 1963 přednášel na Filozofické fakultě brněnské univerzity dějiny slovinské literatury a vedl lektorát slovinštiny.
V časopiseckých článcích a studiích se zabýval mj. poválečnou slovinskou prózou a dramatikou, problematikou slovinské moderny, básnickým dílem F. Prešerna, Kollárovou koncepcí slovanské vzájemnosti a jejím vztahem k jazykově literárnímu obrození Slovinců a k poezii ilyrismu. Spolupracoval na Slovníku spisovatelů Jugoslávie (1979) a na Slovníku světových dramatiků - Jugoslávští autoři (1984). Samostatně vydal Slovník slovinských spisovatelů s nástinem hlavních vývojových etap slovinské literatury (1967).
Pod jeho jménem vyšlo první vydání Malého labyrintu literatury Dušana Karpatského (1982, dotisk 1983), na jehož některých heslech se také autorsky podílel, a překlad Krátkého výletu Antuna Šoljana (1978).