Oldřich Král (* 1930)

Narozen 13. září 1930 v Praze. Docent čínské a srovnávací literatury.

Životopisné údaje

Studium

  • 1944-1948: učitelský ústav v Praze
  • 1949-1953: studium oboru sinologie a dějiny Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
  • 1960: vědecká hodnost CSc.
  • 1956-1957: studijní stáž na Pekingské univerzitě
  • 1993: jmenován profesorem sinologie a srovnávací literatury

Povolání

  • sinolog, literární vědec a překladatel z čínštiny

Zaměstnání

  • vedoucí kurzů dějin čínské literatury a interpretace čínského literárního textu jako asistent na oboru sinologie na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
  • 1954-1957: přednášející dějin čínské literatury
  • od 1962: odborný asistent pro obor čínské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
  • 1972-1989: kurátor ve Sbírce orientálního umění Národní galerie na Zbraslavi
  • od 1990: působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
  • do 1998: prvním ředitelem Ústavu Dálného východu
  • od 1993: zakladatel a vedoucí Centra komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Profesní životopis

Již před dokončením studií vedl kurzy dějin čínské literatury a interpretace čínského literárního textu jako asistent na oboru sinologie na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dějiny čínské literatury přednášel i během vědecké přípravy v Orientálním ústavu (1954-57). Ve školním roce 1956-57 absolvoval studijní stáž na Pekingské univerzitě. Vědecká aspirantura i stáž byly zaměřeny na studium a překlad klasického čínského románu Žu-lin waj-š´.

Roku 1962 se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy jako odborný asistent pro obor čínské literatury. V roce 1968 dokončil habilitační spis Wen sin tiao lung. Příspěvek k popisu estetického myšlení v Číně. A roku 1969 dokončil český překlad tohoto díla staročínského literárního kritika a estetika Liu Xie (Liou Sie), Duch básnictví řezaný do draků; z politických důvodů nebyl habilitační spis přijat ani vydán (zákaz publikační spolu se zákazem pedagogického působení trvaly do poloviny 80. let).

V letech 1972-89 byl zaměstnán jako kurátor ve Sbírce orientálního umění Národní galerie na Zbraslavi. Podílel se na četných výstavách čínského umění, zvláště malířství a kaligrafie, byl autorem a spoluautorem řady katalogů a připravil rozsáhlou antologii čínských teorií poezie, malířství a kaligrafie. Některé vyšly v samizdatu (Š´ tchao, Malířské rozpravy Mnicha Okurky, 1977).

Současně pokračoval v práci na překladu dalšího velkého klasického románu Sen v červeném domě. Pod vypůjčeným jménem vydal výbor tchangských novel Starožitné zrcadlo, samizdatově vydal Platformovou sútru Šestého patriarchy, první výbor z Mistra Čuanga, první verzi Shánění krávy. Deset obrazů hledajícího ducha. V roce 1986 vyšel první svazek českého Snu v červeném domě.

Roku 1990 se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v obnoveném habilitačním řízení byl jmenován docentem čínské a srovnávací literatury a 1993 profesorem sinologie a srovnávací literatury. Od založení samostatného Ústavu Dálného východu byl do 1998 jeho prvním ředitelem, 1993 založil a nadále vede Centrum komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jeho přednášková, vědecká a překladatelská činnost je zaměřena na teorii a dějiny klasické čínské literatury, umění, estetiky a filozofie v kontextu soudobých srovnávacích, kulturních a estetických studií.

Překlady

Antologie

Zpětná vazba

Překládané jazyky

  • čínština

Role

  • překladatel

Zdroje informací

  • PNP-LA
  • Databáze OP 2008

Systémové údaje

  • Systémové číslo: 000001414
  • Aktualizováno: 14. 5. 2010
  • Stav zpracování: základní