Narozen 16. května 1909 v Uherském Brodě, zemřel 5. dubna 1997 v Praze. Dcera Alena Kožíková je divadelní dramaturgyně a překladatelka.
Narozen 16.5.1909 v Uherském Brodě, zemřel 5.4. 1997 v Praze. JUDr., prozaik, dramatik a básník, rozhlasové a televizní hry, filmové scénáře, literatura pro mládež a biografická literatura. Pod pseudonymem Žalman psal (společně s Bohumírem Poláchem) libreta a písňové texty.
Navštěvoval reálné gymnázium v Uherském Hradišti, maturoval roku 1927 v Brně. V roce 1931 absolvoval práva na brněnské Masarykově univerzitě a získal titul JUDr., téhož roku ukončil jako mimořádný posluchač obor režie a dramaturgie na zdejší konzervatoři. V letech 1931-33 byl v Brně soudcovským čekatelem, současně studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
V letech 1933-35 pracoval v Radiojournalu a v letech 1937-40 byl zaměstnán v Československém rozhlase Brno. Roku 1941 se přestěhoval do Prahy. V letech 1941-51 byl dramaturgem Československého rozhlasu Praha. V letech 1951-54 byl spisovatelem z povolání. V letech 1954-55 uměleckým vedoucím Estrádního jednatelství a poté v letech 1956-74 byl dramaturgem Československého státního filmu. Od roku 1975 se věnoval pouze literární činnosti.
Do literatury vstoupil tvorbou básnickou (Trnitá souhvězdí, 1930, Na břehu noci, 1937, Francie, 1938, Stezka věrnosti, 1949), od 40. let se těžištěm jeho díla staly životopisné romány o významných osobnostech české i světové kultury a vědy (např. Největší z pierotů, 1939, Básník neumírá, 1940, Za trochu lásky 1997). Psal i historické romány (např. Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského, 1981), dospělým i mládeži jsou určeny drobnější prózy ze současnosti (povídky Akrobatická řada, 1966, Třikrát se ohlédni, 1970, Normální obraz srdce, 1976) a knihy se sportovní tematikou (Vlajka vítězů, 1941, Vítězství vůle, 1949, Synové hor, 1954, Na shledanou, Emile!, 1957). Značnou pozornost věnoval i dětské literatuře (Prstýnek z vlasů, 1941, Pírinka, 1943, Jak mráz čaroval, 1955, Pohádky vánočního zvonku, 1957, Zákon věrných strážců, 1961, Čarovný prsten, 1971, Svátky krásné hvězdy, 1988).
Je autorem divadelních her (Shakespeare, 1940, Komediant, 1943, Deburau, 1957, Přátelství, 1948, Cesty žen, 1959, Krumlovská romance, 1963), libret k operám (Pohádka máje, 1950, Zahořanský hon, 1955) a operetám (Polka vítězí!, 1955). Byl průkopníkem české rozhlasové hry (Návrat, 1930, Cristobal Colón, 1934, Mikoláš Aleš, 1952, Posel míru, 1977) i autorem filmových (Synové hor, 1956, Paleta lásky, 1976) a televizních scénářů (Já zůstanu věrný, 1977, Had z ráje, 1981, Noci královen, 1992), Francii je věnován cetopis Bretaň - dcera oceánu.
Řadu témat v průběhu let zpracoval opakovaně - ve formě prozaické i dramatické. Překládal z francouzštiny rozhlasové hry, za jazykové spolupráce A. Leštova přeložil Antologii bulharské poezie (1930).