Narozen 7. ledna 1943 v Praze.
V letech 1959-1965 absolvoval obory sinologie a etnografie s folkloristikou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; současně byl vyslán ke studiu mongolistiky a sinologie na Státní univerzitu do Ulánbátaru, kde roku 1964 obhájil diplomovou práci. V roce 1971 získal na Univerzitě Karlově titul PhDr., roku 1988 mu byla v Akademii věd Mongolska udělena vědecká hodnost DrSc.
V letech 1966-1969 pracoval jako překladatel na československém velvyslanectví v Číně a během let 1990-1992 byl československým velvyslancem v Mongolsku. V letech 1969-1990 a znovu mezi lety 1992-1995 pracoval v Orientálním ústavu Československé akademie věd, resp. Akademie věd České repubiky. Externě vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (na katedrách českého jazyka pro cizince, etnografie a folkloristiky a věd o zemích Asie a Afriky). Po odchodu z Orientálního ústavu založil klub přátel Asie Pražská jurta, v němž rozvíjí kulturní, vědecké a cestovatelské aktivity, vyučuje češtinu, mongolštinu a čínštinu.
Je soudním překladatelem a tlumočníkem mongolštiny a čínštiny. Ve své odborné a vědecké práci se zaměřil především na otázky vzájemného poznávání Mongolů, Čechů a Číňanů od nejstarších dob do současnosti, zasloužil se o vydávání základních jazykových příruček mongolštiny a překládá moderní a lidovou literaturu z mongolského originálu.