Narozen 24. března 1923 v Hostomicích, zemřel 29. července 1998 v Praze.
Po maturitě (1943) byl nasazen na práci v továrně Aero. Současně se učil malajsky. Od června 1945 působil v československém rozhlase, který jej 1946 vyslal jako zahraničního zpravodaje k Mezinárodnímu vojenskému tribunálu v Norimberku, poté byl zpravodajem v Německu, Rakousku a Itálii. Roku 1949 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a získal titul JUDr. V letech 1947-52 byl redaktorem týdeníku Svět práce, 1952-66 vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Československé akademie věd; 1965 získal vědeckou hodnost CSc. Roku 1966 se stal zahraničním zpravodajem Československé tiskové kanceláře v Indonésii, Singapuru a Malajsii, po návratu 1971 šéfredaktorem Mezinárodní redakce Československé tiskové kanceláře. V roce 1976 přešel do Československého rozhlasu, kde pracoval až do odchodu do důchodu (1986). V letech 1952-66 přednášel dějiny Indonésie, indonéskou literaturu, gramatiku indonéštiny, vedl praktický kurz a seminář tohoto jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Současně vyučoval indonéštinu na Škole orientálních jazyků v Praze. Zajímal se především o moderní jazyk, literaturu a historii Indonésie. Pracoval na přehledu moderní indonéské literatury, překládal lidovou poezii a díla moderních básníků a prozaiků (Idrus, P. A. Toer).