Narozen 22. února 1939 v Českých Budějovicích. Manželka Jana Skarlantová (1945-) je autorkou knih o dějinách odívání.
Narozen 22.2.1939 v Českých Budějovicích. Básník, prozaik, dramatik a redaktor.
Narozen v rodině továrníka, po vyučení (1956) byl zaměstnán dva roky ve Východočeských chemických závodech Pardubice. 1959 se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako knihovník a současně přitom 1966-70 externě vystudoval Střední knihovnickou školu. 1968-69 (a znovu 1989) pobýval jako stipendista ve Francii na Sorbonně. 1970-76 byl redaktorem časopisu Československý voják, 1988-90 byl redaktorem poezie v nakladatelství Československý spisovatel. Většinou se věnuje literární práci ve svobodném povolání.
Autor básnických sbírek (Vyřezávaný osel, 1969, Hebká kůže, 1972, poema Paříž, Paříž!, Kdo jde po dně budoucího jezera, 1973, Ústa spojená pro štěstí, 1977, Mimoúrovňové křižovatky, 1980, Průvodkyně cizinců, 1984, Nepřetržitá něha, 1986, Sto a jeden sonet o lásce, 1986, Mosty a náměstí, 1987, Vrať mi ráj, 1989, Divadlo milenců, 1989), veršovaných divadelních her (Infarkt mého milence, 1982, pro děti loutková hra Zpívající princezna, 1988), pětidílného autobiografického prozaického cyklu (Věk slasti, 1977, Věk náruživosti, 1985, Věk prodejnosti, 1994, Věk rozkoší, 1999), esejů (knižně soubor Post scriptum aneb Spisovatelem snadno a rychle, 1988). Přispíval do řady periodik (Kmen, Literární měsíčník, Literární noviny, Mladá fronta, Mladý svět, Scéna, Tvorba), po 1989 publikuje zejména v Divadelních novinách, Lidových novinách a Reflexu, jako autor a překladatel spolupracuje s rozhlasem. Překládá poezii z francouzštiny. V době nesvobody propůjčil své jméno Ludvíkovi Kunderovi.