Narozen 8. února 1929 v Praze, zemřel 28. srpna 1989 tamtéž.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze v 1948 začal studovat práva na Univerzitě Karlově. Roku 1949 byl uvězněn, roku 1950 amnestován, potom pracoval jako pomocný dělník v ČKD. Mezi lety 1954-1959 vystudoval anglistiku a romanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde roku 1968 získal titul PhDr. Od roku 1960 byl zaměstnán v zahraničním oddělení Svazu československých, od roku 1968 Svazu českých spisovatelů. Současně od roku 1965 externě přednášel angloamerickou literaturu na Univerzitě 17. listopadu v Praze.
Knižně debutoval studií John Milton (1958). Od roku 1970 se věnoval tlumočnické a překladatelské práci ve svobodném povolání (kabinový tlumočník, překladatel technických a propagačních materiálů). Od roku 1957 publikoval časopisecky překlady a literárně-historické i kritické studie zejména o anglicky a francouzsky píšících autorech, od roku 1960 vlastní prózy. Knižně vydal např. prózy Jeroným na pouti (1968), Prevít a zvířátka (1969) nebo Nebezpečné dny Robina Stolky (1975, pod pseudonymem Jan Petřík). Byl znalcem moderní anglické a francouzské literatury; některé americké autory uvedl do českého prostředí, z francouzské literatury se soustřeďoval na román 20. století.