Narozen 21. červen 1881 v Červených Pečkách (u Kolína). Zemřel 4. ledna 1971 v Praze. Syn Lubor Matouš byl také překladatel.
Vedle své práce pedagogické se více než 50 let věnoval uvádění předních děl polské literatury do českého prostředí - činností literárně historickou, kritickou a zejména překladatelskou. Přetlumočil do češtiny díla polských romantiků (Z. Krasiński, A, Mickiewicz, C. K. Norwid, J. Słovacki), autorů moderny z přelomu 19. a 20. století (W. Berent, J. Kasprowicz, Z. Przesmycki, S. Przybyszewski, S. Wyspiaski). Kromě vlastních překladů byl jazykovým spolupracovníkem básníků Františka Halase a Vladimíra Holana na překladu děl Mickiewiczových a Słowackého. Část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945. Syn Lubor Matouš (1908-1984) byl orientalistou a rovněž se věnoval překladu.