Narozen 22. června 1921 v Praze, zemřel 12. září 1982 tamtéž. Syn spisovatele a překladatele Arna Krause (1895-1974).
V letech 1945-52 vedl kulturní rubriku a od roku 1946 i dětskou rubriku Zemědělských novin a současně řídil knižnici Život a dobrodružství třebechovického nakladatelství Dědourek.
Roku 1952 vstoupil do diplomatických služeb, působil jako kulturní a politický přidělenec v Rumunsku, Bulharsku a Itálii. V letech 1958-68 byl vedoucím kulturně propagačního sekretariátu Ministerstva zahraničních věcí. V 70. letech byl funkcionářem (tajemníkem, později ústředním tajemníkem) Svazu českých (později československých) dramatických umělců. 1980 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu.
Přispíval do řady periodik, psal verše (sbírky Džbán s pěnou slunce, 1946; Vlaštovčím křídlem, 1973; Docela prostě, 1975; Pohladit růži, 1979; Z kořínků trav, 1980; Křesání ohně, 1983; scénická adaptace Dáma s kaméliemi, premiéra 1944), autor (Legální únos, 1977; Na startu je delfín, 1975) a s otcem A. Krausem spoluautor próz pro mládež (Černá spravedlnost, 1946).
Vydal několik překladů z bulharštiny.