Narozen 13. října 1919 v Habrkovicích u Kutné Hory, zemřel 20. prosince 1992 v Praze.
Od roku 1943 se plně věnoval divadelní praxi i teorii: v letech 1943-45 byl dramaturgem a režisérem Městského divadla v Kladně, následující rok dramaturgem Divadla 5. května v Praze, v období let 1947-50 působil jako dramaturg v činohře Národního divadla v Praze.
Od roku 1950 se věnoval pedagogické činnosti jako docent a od roku 1959 profesor Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. V letech 1960-71 působil jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1971 nesměl publikovat a až do penzionování v roce 1982 pracoval v dělnických profesích. Roku 1990 se jako profesor vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.
Kopeckého koncepce divadla a jeho společenské i umělecké funkce jsou shrnuty v množství esejů, kritik, studií, mezi nimiž nejvýznamnější jsou knihy Nedokončené zápasy (1961) a Dramatický paradox (1963). Velkého úspěchu dosáhly jeho scénické adaptace lidových her (Komedie o umučení..., 1965).
Publikoval v periodikách: Studentský časopis, Volnost, Kritický měsíčník, Divadelní zápisník, Kulturní politika, Otázky divadla a filmu, Literární noviny, Rudé právo, Kulturní tvorba, Tvorba, Divadlo, Nový život, Lidová tvořivost aj. Redigoval časopisy: Národní divadlo (1947-1949, 1947-1948 s Hanušem Theinem a Zdeňkem Chalabalou), Divadelní noviny (1957-1960).
Od 1936 spolupracoval pravidelně s Čs. rozhlasem (přednášky, diskuse, rozhovory), později příležitostně též s Čs. televizí.
Také v překladatelské praxi z francouzštiny a ruštiny se věnoval především překladům textů o divadle a textům dramatickým, které v 70. a 80. letech skrýval pod pseudonymy a vypůjčenými jmény, mj. i své dcery Ivany Vadlejchové (*1944).
Oblíbenými se staly jeho publikace Co je divadlo? (1983, pod jménem Jan Bernard) a Čtení o Národním divadle (1983, pod jménem Hana Konečná). Jako dramatik napsal například komedie Linka důvěry (1986, pod jménem Ivana Vadlejchová), Kočka ve vile (1978, spolu s Jiřím Seydlerem pod jménem Jiří Poch).