Narozen 17. srpna 1883 v Hostákově u Třebíče, zemřel 19. října 1965 v Praze. PhDr.
Navštěvoval gymnázium v Třebíči a Pelhřimově, po maturitě (1903) studoval krátce klasickou filologii v Praze.
Roku 1904 odešel pracovat do Vídně (knihovník, 1914-18 úředník centrální evidence zajatců), přitom vystudoval na vídeňské univerzitě slavistiku (1919 získal doktorát).
Působil jako diplomat v zahraničí (1918 legační tajemník na československém zastupitelském úřadě ve Vídni, 1919-23 a 1924-29 československý konzul ve Vídni, 1923-24 ve Splitu, 1931-35 v Poznani), 1929-31 a 1935-39 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí v Praze. Po 15. březnu 1939 se dal penzionovat a věnoval se literární a překladatelské práci.
Autor mnoha článků o kultuře slovanských zemí i obsáhlejších studií z oblasti literární vědy (například o A. P. Čechovovi, L. N. Tolstém, K. Havlíčkovi, E. Krásnohorské, J. S. Macharovi). V řadě prací se zabýval osobností T. G. Masaryka.
Překládal prózu z němčiny, polštiny, ruštiny a srbochorvatštiny, zaměřoval se na ruskou povídkovou tvorbu (A. P. Čechov, M. Gorkij, L. N. Andrejev, V. M. Garšin, A. T. Averčenko, I. F. Naživin), dílo H. Sienkiewincze a G. Zapolské, ze srbské literatury se věnoval dílu S. Ćoroviće, A. Šantiće, J. Kapiće. Po 1945 vydal překlady přírodních próz W. Puchalského.