Narozen 8. listopadu 1921 v Humburkách u Hradce Králové, zemřel 3. prosince 1997.
Během 2. světové války pracoval v dělnických profesích.
Od 1945 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvoval 1949 (PhDr.).
Od téhož roku působil na katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jako asistent, později odborný asistent a tajemník katedry. 1952-55 byl tajemníkem katedry pro moderní filologii a vědeckým pracovníkem Československé akademie věd, 1955 se stal vedoucím oddělení západoevropských a severoamerických literatur Ústavu jazyka a literatury Československé akademie věd, 1958 získal titul CSc., 1961 se stal docentem a 1967 získal titul DrSc.
Spoluautor učebnic francouzské literatury, autor odborných studií a knih z dějin francouzské literatury, např. Kapitoly z dějin francouzské literatury od Komuny do dneška (1953), Henri Barbusse a ohlas jeho díla a činnosti u nás (1955), monografie Victor Hugo, bojovník za demokracii, svobodu a trvalý mír (1953), Molière (1967). V českém i zahraničním tisku uveřejnil asi 400 studií, článků a recenzí o francouzské, belgické a české literatuře, české překlady francouzské poezie a překlady české poezie do francouzštiny i vlastní básně. Odborné příspěvky publikoval v časopisech Dějiny a současnost, Časopis pro moderní filologii, Česká literatura, Světová literatura, Philologica Pragensia, Literární měsíčník. Překládal z francouzštiny, dramata, poezii i prózu.