Gustaw Herling-Grudziński ; [přeložila Helena Stachová]
Dvě povídky významného polského spisovatele, které byly napsány v devadesátých letech minulého století, se tématicky dotýkají válečných událostí v bývalé Jugoslávii.
V první povídce ("Blahoslavená, svatá") líčí autor příběh mladé polské dívky Marianny K., která se shodou okolností ocitá v bývalé Jugoslávii v době srbských etnických čistek. Během nich je Marianna několikrát znásilněna a v důsledku těchto barbarských činů nechtěně otěhotní. Po svém návratu se však Marianna překvapivě rozhodne jak z vlastní vůle, tak i na naléhání jednoho katolického mnicha, dítě porodit. Odjíždí proto na faru do italského městečka, jehož obyvatelé ji pro tvrdošíjnost, s jakou hájí svou volbu přivést na svět dítě vzešlé ze znásilnění i za to, že každou volnou chvíli tráví v kostele na modlitbách, začnou považovat za osobu vyvolenou a téměř svatou. Druhá próza, která dala také titul tomuto souboru, zachycuje osudy srbského válečného zločince, který prchá před spravedlností. Kapitán Zdravko Malić se v červenci 1995 podílel na masakru v Srebrenici a je na něho vydán zatykač haagským tribunálem. Na útěku před soudem se Malič pohybuje a ukrývá na nejrůznějších hřbitovech evropských metropolí. Pobyt v Římě se však pro něho stává osudným...