Maxim Gorkij ; Z ruského originálu ... přeložili Jaroslav E. Dlouhý a Josef Kadlec ; úvod napsal Milan Jungmann
Soubor 11 povídek poprvé tištěných v r. 1911-15. Tematiku čerpají většinou z doby stolypinské reakce. Čtveřice titulních povídek vystihuje, jaký zmatek v carských stvůrách působí nepochopitelný klid prostých lidí, jejich zlověstný spodní proud, věštící pro vykořisťovatele novou bouři a neodvratný konec. "Romantik" a "Mordvinka" (náčrtky chystaného pokračování románu Matka) jsou záběry z dělnického hnutí těžkých let po prohrané revoluci. Marně hledá odpověď syn mlynáře-kulaka na otázku, jak nejlépe žít, v povídce "Tři dni". Své životopisné rysy mají dvě povídky: "Příběh z Makarova života" o mladém zámečníku, pro nějž nemá pojednou život výhledu do budoucna, takže se rozhodne jej skončit, a "Semjonov" s postavou kazaňského preclikáře, opilce a despoty, který vládl nad životem 40 lidí, jež udržoval v ovzduší tupé poslušnosti a životní beznaděje. I poslední dvě povídky "Krádež" a "Požár" znovu dokazují, jak jedině v ujařmeném lidu spatřuje G. hlubokou moudrost a nehynoucí sílu ruského národa.