Vladimir Matvejevič Bachmet'jev ; [Z ruského originálu ..... přeložila Drahomíra Šlechtová ; doslov napsal Vladimír Gabriel ; kresby František Říha]
Jeden z nejstarších sovětských autorů (nar. r. 1885) líčí v knize osudy povolžského chlapce Martina Bajmakova, který jako nadšený revolucionář bojoval v občanské válce po boku bolševiků, v rozhodující chvíli však ztratil odvahu a zradil své soudruhy. Trýzněn výčitkami svědomí odchází do přední linie fronty a vykupuje svou vinu hrdinskou smrtí. V románě jako v celém dalším svém díle (román vznikl r. 1928, na samém počátku autorovy literární tvorby) "odhaluje Bachmet'jev všechno, co zůstalo v lidech jako dědictví prokletého starého světa, co táhne člověka nazpět, snižuje ho a bere mu samostatnost". Nepřikrášluje skutečnost, vždy však "jasným pohledem vidí klady člověka a kladně o nich vypráví". (G. Kolesnikovová.)