Fjodor Sologub ; [Z ruského originálu .... přeložil Jaroslav Piskáček ; Miluše Očadlíková: Básník krásy a smrti, doslov ; ilustrace Vladimír Tesař, obálku a vazbu navrhl Jaroslav Šváb]
O románu autorka doslovu říká, že je jedním z mála světových románů básnického směru - symbolismu a že se o něm v jeho vlasti mlčí, přičemž za tímto dílem lze tušit Gogola s jeho nelidským chladem, s nímž portrétuje monstras lidskými jmény, a především s jeho Mrtvými dušemi, eposem o nicotnosti a přízračnosti světa. Román, označený též za "největší ruský román po Dostojevském", předvádí "běsem posedlého" provinciálního učitele, nedůtklivého, samolibéhoa podezíravého maniaka, který na cestě za povýšením a inspektorským místem dospívá až ke zločinu. Autor románu patří k čelným představitelům první generace ruského symbolismu a dekadence.