poema /
Władysław Broniewski ; přel. z pol. orig. Komuna Paryska [a] dosl. Poesie Władysława Broniewského naps. Jan Pilař
Poemu o krvavém týdnu Pařížské komuny napsal W. Broniewski v r. 1929, aby příkladem hrdinského revolučního vzmachu pařížských dělníků, kteří v r. 1871 uskutečnili první proletářskou vládu v historii dělnického hnutí, posílil boj pronásledované dělnické třídy v předválečném buržoasním Polsku, aby rozdmýchal hněv dělnictva proti vykořisťovatelům a roznítil v jejich srdcích víru v nepřemožitelnost pracujícího lidu. Vášnivý výkřik básníkův nalezl své dělnické čtenáře, kteří mu porozuměli. I když byla poema ihned po vytištění konfiskována, putovala v tisících opisů k těm, kteří neohroženě stáli za věcí spravedlnosti a svobody pro lid. Bojovná síla, revoluční pathos a víra v konečné vítězství promlouvá z poemy i po dvaadvaceti letech, kdy se slova básníkova stala skutkem ("Bij se, barikádo, / nezlomena stůj ! / Však my zvítězíme, / po nich bude veta. / Lide pracující, / hleď a pamatuj !/Všichni proletáři /Francie a světa!") a nové Polsko kráčí slavnou cestou vstříc k socialistické budoucnosti.