Pola Gojawiczyńska ; Z pol. předl. Dziewczęta z Nowolipek ... přel. Helena Teigová ; Frontispice, záhlaví ... Jany Dubové
Novolipky je jméno ulice v lidových čtvrtích někdejší Varšavy, smutného prostředí bezvýrazně šedých domů s několika řadami t. zv. oficin, t. j. zadních traktů, oddělených od budov průčelních malými, špinavými dvorečky. Byl to svět pro sebe, svět bídy a odříkání, kam jen vzdáleným echem doléhal rušný život hlavních městských tepen. Děj románu představuje životní růst a vývin malého kolektiva děvčat, vyžívajících tu příběhy dětských strastí a radostí, nepokoje dospívání, pubertální krise, iluse i desiluse zakřiknutého života. Z lidských zárodků vyrůstají různé individuality, které se buď přizpůsobují svému prostředí, nebo se odhodlávají k zoufalým pokusům, aby se mu vymkly a padají nazpět se zlámanými křídly. (Podle K. Krejčího.) Děj počíná v období kolem r. 1905 a končí uprostřed 1. svět. války. Autorka v něm pokračuje rom. Rajská jabloň (česky vyd. 1948).