Narozen 21. října 1925 ve Vrchotových Janovicích, zemřel 11. června 1996 v Praze. Syn Miroslav Petříček (*1951) je filozofem a překládá filozofickou literaturu.
Po maturitě (1945) na reálném gymnáziu studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy estetiku a dějiny umění, studia však nedokončil a 1948 začal pracovat v redakci Rudého práva. Během základní vojenské služby se rozhodl stát se vojákem z povolání, do 1952 byl redaktorem armádního deníku Obrana lidu, od 1953 byl (v hodnosti podplukovníka ředitelem nakladatelství Naše vojsko. 1958 odešel z armády, do 1961 vykonával funkci tajemníka Sdružení nakladatelských podniků, 1961-63 pracoval jako redaktor beletrie ve Státním nakladatelství politické literatury a 1963-70 byl redaktorem (později vedoucím redaktorem) prózy v nakladatelství Československý spisovatel. 1971 odešel do invalidního důchodu.
Jako literární kritik se od počátku 50. let věnoval soudobé české literatuře, přispíval do řady periodik (Obrana lidu, Rudé právo, Nový život, Květen, Literární noviny, Literární listy a Listy, Plamen, Listy Klubu přátel poezie, Host do domu), knižně vydal studii Glosy k současné české poezii (1958) a monografii Oldřich Mikulášek. Rozpory a jednota tvorby (1970). V 70. a 80. letech, kdy nemohl nepublikovat časopisecky, se věnoval překladatelské a lektorské činnosti (např. pro nakladatelství Práce, Vyšehrad a Blok). Od počátku 90. let se vrátil k recenzentské práci, přispíval do Nových knih, Tvaru a Literárních novin. Překládal z němčiny.