Narozen 6. ledna 1952 v Jestřebí. Titul PhDr., doc. a CSc.
Hispanista a iberoamerikanista, historik (Nástin dějin a kultury Československa, 1989), etnolog. Působí jako docent na katedře etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (PhDr., CSc.). Zabývá se historií česko-španělských a česko-hispanoamerických vztahů (Zámořské objevy 15. a 16. století a jejich ohlas v českých zemích, 1992; Čechy v zrcadle hispano-amerických dějin, 1997).
Sestavil bibliografické soupisy španělských tisků bývalé zámecké knihovny v Roudnici nad Labem, španělských a portugalských tisků bývalé pražské lobkovické knihovny a pramenů k dějinám zámořských objevů a dobývání Nového světa, uložených v Národní knihovně v Praze.
S F. Vrhelem vydali publikace Etnografie mimoevropských oblastí. Jižní Amerika (1985), Etnografie mimoevropských oblastí. Amerika, Mezoamerika (1986), Etnografie mimoevropských oblastí. Severní Amerika (1989) a sestavili Texty nativní Iberoameriky. Předkolumbovské literatury (1978), Texty nativní Iberoameriky. Folklór Mezoameriky (1984), samostatně Texty nativní Iberoameriky. Slovesnost Indiánů Jižní Ameriky (1982).
Je autorem knihy Nový svět v české a evropské literatuře 16.-19. století (1980), vydal korespondenci a vzpomínky českých vystěhovalců v Americe Tam za mořem je Amerika (1986). Největší pozornost věnuje Karibské oblasti, nejprve Kubě, později Mexiku (Dějiny Mexika, 1999; Toulky magickým světem Mexika, 2000), zaměřil se na předkolumbovské civilizace, hlavně Aztéky, a na výzkum zdejšího působení českých jezuitů v 17. a 18. století (Smrtí život nekončí, 1993, Jezuité z české provincie v Mexiku, 1999).
Překládá ze španělštiny, francouzštiny, italštiny a ruštiny, především díla související s vlastním vědeckým zaměřením.
Je rovněž autorem knih pro mládež (Tajemství Vlčí rokle, 1988). Pro děti převyprávěl pohádky severoamerických Indiánů (O modré volavce, 1988) a mýty, legendy a pohádky mexických Indiánů (Děti Opeřeného hada, 1996).
Kompletní bibliografii všech prací obsahuje publikace Oldřich Kašpar (2000).