Narozena 20. února 1898 ve Vídni, zemřela 8. července 1955 v Praze.
Po maturitě (1916) na gymnáziu v Praze studovala tři roky francouzštinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od počátku 20. let působila (interně i externě) v redakcích pražských časopisů a nakladatelství, např. v Tribuně (1921-26), v Evě (1929-36), u J. Otty v redakci Světozoru a Ottova slovníku naučného nové doby (1931-36) a v nakladatelství Novina (1936-38). Po válce byla zaměstnána na ministerstvu informací, později ve Svazu československých výtvarných umělců.
Překládala v širokém záběru z angličtiny a francouzštiny, především románovou beletrii, ale i dramatickou tvorbu (hlavně pro Národní divadlo v Praze). Její překladatelská činnost zahrnuje klasiky 19. a 20. století (A. France, G. Flaubert, G. K. Chesterton), experimentální prózu (J. Joyce, W. Woolfová), soudobé bestsellery (A. Bennet, P. Bucková, A. L. Huxley, D. H. Lawrence) i detektivky. Část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945. Po válce se zaměřovala na americkou literaturu, zejména na prózy H. Fasta. Svou dlouholetou soustavnou překladatelskou činností, kvalitním výběrem i úrovní překladu, pomáhala zprostředkovávat stálý kontakt domácí literatury se světovými literárními trendy. Okrajově překládala z němčiny.